Rekonstrukce věží kostela sv. Mikuláše v Chebu

Jak se staví věže

Autorem projektové dokumentace na dostavbu věží, které byly až do roku 1945 jednoznačnou dominantou města, byl chebský architekt Luděk Vystyd.

Výběrové řízení na provedení rekonstrukce vyhrála plzeňská firma Pegisan s.r.o. Na její činnost dohlížel a nadační fond v tomto ohledu zastupoval jednatel chebské firmy J&B invest s.r.o., pan Jan Novotný, který tuto práci provedl sponzorsky jako dar nadačnímu fondu.

Původní myšlenku zvedat helmice po částech a kompletovat je na věžích dodavatel v průběhu stavby přehodnotil. Poté co byla jedna z helmic sestavena a spočítala se její váha včetně břidlice, kterou bude pokryta, došlo ke změnám v technologickém postupu. Podařilo se zajistit odpovídající techniku - jeřáb, který byl schopen těžkou helmici zvednout a posadit na věž vcelku.

Samotná instalace helmic na věže byla velkým představením, které mohli lidé mimo jiné sledovat v přímém přenosu na webových stránkách města. Samozřejmě, že došlo i k neplánovaným změnám a časovým prodlevám, ale tyto byly pochopitelné vzhledem k náročnosti stavby.

Vznik a tvar helmic věží kostela sv. Mikuláše v průběhu staletí

(V textu je čerpáno z Průvodní zprávy k projektu na nové věže kostela sv. Mikuláše Akad. Arch. Dr. Josef Čihák z 30. 6. 1956)

Stavbu nového velkého farního kostela si vynutil prudký rozvoj města v první pol. 13. stol. Pravděpodobným rokem založení kostela je r. 1220. Původně šlo o románskou basiliku rozsáhlého půdorysu, která byla dokončena r. 1239. Kostel byl pojmenována po patronovi obchodníků sv. Mikuláši. Avšak již v r. 1270 byl kostel poprvé při rozsáhlém požáru města zničen.

Po požáru byl kostel ve správě řádu německých rytířů, kteří se zavázali kostel znovu vybudovat. Kolem r. 1350 byla vybudována řádová komenda, presbyterium a byly opraveny také věže. Oprava vlastní lodi kostela byla kvůli nedostatku finančních prostředků velmi dlouho jen nouzová. K přestavbě a řádné opravě došlo až za krále Jiřího z Poděbrad r. 1468. Město pak převzalo kostel do své správy a r. 1476 bylo nové gotické trojlodí kostela dokončeno. Věže byly ozdobeny typickými gotickými jehlanci, jak je vidět na všech vedutách města do roku 1742.

V r. 1742 zapálil blesk severní věž a vzniklý požár zničil oba jehlance věží, prostory zvonic a krov. Podpěry kleneb a provisorní zastřešení šindelovou střechou zůstaly až do 1783. Odkaz purkmistra Soldnera z r. 1752 umožnil přestavbu věží podle návrhu známého barokního architekta Baltazara Neumanna. Městská rada podpořila Baltazara Neumanna při jeho odborném vzdělávání a ten, když byl vyzván, přijel r. 1747 do Chebu a návrh nových věží vypracoval. Stavba barokní prostory zvonice byla dokončena 1758 a na jižní věži byla postavena cibulovitá kopule.

Roku 1809 při požáru severní části města shořel dřevěný můstek mezi zvonicemi, krovy obou věží a oba chóry s varhanami. Klenba byla poškozena zřícením barokní kopule jižní věže. Ještě téhož roku byl krov spolu s věžemi provisorně zastřešen. R. 1812 byl znovu na jižní věž postaven jehlanec se čtyřmi drabanty, zatímco věž severní zůstala po celé XIX. stol. zastřešena jen provizorně.

K další opravě došlo r. 1862, kdy byla opravena část vnitřních prostorů a oltáře stavitelem A. Haberzettlem. Protože opravy a průzkum vnitřních prostorů vyčerpaly částku, k opravě fasády a severní věže nedošlo. Až teprve r. 1865 byl dostatek prostředků pro dokončení severní věže. Plány pěti-bokého jehlanu vypracoval Ing. Scholmeyer, zatímco stavbu provedl stavitel Kašpar Jager z Kynšperku. Stavba byla dokončena 1865.

Roku 1887 byl založen přípravný výbor pro restauraci kostela. Roku 1890 bylo započato s pracemi po schválení plánů komisí pro památkovou péči ve Vídni. Jejím předsedou byl von Schmidt, vídeňský dómbaumeister. Byly opraveny věže a presbyteř, roku 1892 byly dokončeny opravy a přestavby kleneb, krovu a sanktusky. Po zbývající dva roky byl opravován a znovu zřizován vnitřek kostela v pseudogotickém slohu.

Poslední velkou ránu utrpěl kostel v roce 1945. Tehdy na sklonku války při náletu na chebské nádraží obě věže, resp. jejich helmice, spadly. Jejich zastřešení bylo provedeno už jen provizorně. Žádný z pokusů o dostavbu věží pak v poválečné historii nebyl dotažen do konce.

Krátce vylíčená historie kostela a jeho věží dokazuje, že až na velmi krátkou dobu vždy zdobily věže kostela sv. Mikuláše vysoké jehlance. Jedna z barokních cibulí Baltasara Neumanna byla pouze episodou. Proto Arch. Dr. Josef Čihák ve své zprávě volí při návrhu na nové helmice jehlancový tvar, nasazený na starou barokní nástavbu Baltasara Neumanna.